Od 1. dubna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 47/2011 Sb., který přinesl rozsáhlou změnu zákona o DPH.
Tato novela se dotýká všech plátců DPH a přinesla zásadní změny.

Nárok na odpočet DPH
Nárok na odpočet vzniká pouze u daně, která byla stanovena v souladu se zákonem o DPH.
Ustanovení § 73 odst. 6 zák. o DPH stanoví výši nároku na odpočet DPH, kterou je plátce
oprávněn si uplatnit v případech, kdy je DPH uvedena na daňovém dokladu nesprávně.
Je-li částka daně uvedená na přijatém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle
platného zákona o DPH, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši
odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu. Je-li však částka daně uvedená na přijatém
dokladu vyšší, než která měla být uplatněna, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet
daně jen do výše, která měla být uplatněna.

Daňový doklad jako nezbytný předpoklad
V případě tuzemských zdanitelných plnění má plátce možnost uplatnit nárok na odpočet
daně teprve v okamžiku, kdy daňový doklad skutečně obdrží. Rozhodným datem pro odpočet
je nově nikoliv datum zdanitelného plnění na faktuře od dodavatele, ale datum doručení faktury,
i když může spadat už do jiného zdaňovacího období. Doklad vstoupí do přiznání k DPH za to
období, ve kterém byl doručen (podmínka neplatí při tzv. reverse-charge principu u tuzemského
plnění a při pořízení zboží z jiného členského státu EU).

Držba daňového dokladu u reverse-charge
U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je příjemce plnění osobou povinnou přiznat daň v přiznání
k DPH, není držení daňového dokladu nutnou podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet.
Podmínkou pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně je skutečnost, že plátce daň ve svém
přiznání přizná. Nemá-li příjemce plnění daňový doklad, je oprávněn podle daňového řádu prokázat
nárok jiným způsobem.

Oprava základu daně a výše DPH a opravný daňový doklad
V obchodních vztazích mohou nastat situace, kdy dojde ke změně základu daně. Může jít o vrácení
celé dodávky nebo její části, reklamaci, dodatečné poskytnutí slevy, nedodání zboží,  dodatečné
vyfakturování části dodávky  apod. Změna základu daně je doprovázena změnou vyčíslené DPH.
V těchto situacích (podle § 42 zákona o DPH) se ruší pojmy „dobropis“ a „vrubopis“ a nahrazují
se pojmem „opravný daňový doklad“.
Náležitosti dokladu jsou:
• to, co odpovídající původní daňový doklad, včetně jeho evidenčního čísla,
• důvod opravy,
• rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
• rozdíl mezi opravenou a původní daní,
• rozdíl mezi opravenou a původní celkovou částkou.
Všechny tři rozdílové částky, tedy porovnání základů daně, vyčíslených daní i částek celkem,
jsou vždy buď kladné nebo záporné. Opravu základu daně a vyčíslené DPH promítnou dodavatel
a odběratel na základě opravného daňového dokladu do řádného přiznání k DPH za to zdaňovací
období, do kterého spadá rozhodný okamžik.
Pokud daňový doklad neobsahuje všechny náležitosti podle zákona o DPH, lze nárok na odpočet
daně prokázat jiným způsobem. Výjimkou je však případ, kdy na daňovém dokladu chybí DIČ
poskytovatele i příjemce zdanitelného plnění, pokud zákon ukládá DIČ příjemce na daňovém
dokladu uvádět. Jiným způsobem nelze prokázat nárok na odpočet také v případě, kdy na
daňovém dokladu chybí údaje rozhodné pro výpočet DPH  např. chybí základ daně nebo
celková částka s daní (na zjednodušeném daňovém dokladu)..

Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně
Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Délka lhůty pro
uplatnění nároku na odpočet se tedy nemění, avšak lhůta začíná běžet od zdaňovacího
období následujícícho po vzniku nároku na odpočet daně. Po uplynutí této lhůty je plátce
oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze u přijatých zdanitelných plnění, u kterých
mu vznikla povinnost tuto daň přiznat.

Vrácení DPH u nedobytných pohledávek
Pokud insolvenční soud proti dlužníkovi zahájil a vede insolvenční řízení, je moýné získat
odvedené DPH zpět (finanční úřad jej bude chtít zpátky po dlužníkovi). Novela zákona o
DPH umožňuje opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
(podle § 44 zákona o DPH). Kromě toho, že daň byla přiznaná a zaplacená,
musí být současně splněny ještě další podmínky:
• dlužník je v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku,
• pohledávka vznikla (podle data uskutečnění zdanitelného plnění) nejpozději 6 měsíců
  před  rozhodnutím soudu o úpadku a zatím nezanikla,
• věřitel přihlásil svou pohledávku nejpozději ve lhůtě, jakou stanovil soud v rozhodnutí
  o úpadku, pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,
• věřitel a dlužník nejsou kapitálově spojenými osobami, osobami blízkými nebo osobami,
  které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení apod.,
• věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad při provedení opravy výše daně.

Přenesení daňové povinnosti
Režim reverse-charge přenáší povinnost přiznat a zaplatit DPH z dodavatele na odběratele.
Režim platí od 1. dubna v případě tuzemských zdanitelných plnění týkajících se dodání
zlata, šrotu a odpadu a při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Od 1. ledna 2012 bude platit také pro poskytnutí stavebních a montážních prací.
Dodavatel v takovém případě vystaví nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění
zdanitelného plnění daňový doklad bez vyčísleného DPH. Místo něj bude na dokladu
informace o sazbě DPH a povinnosti odběratele doplnit a přiznat DPH. Odběratel musí
na přijatém daňovém dokladu výši daně doplnit a odpovídá za správné přiřazení sazby
daně i její výpočet. Pro obě strany, jak dodavatele, tak odběratele, je klíčové datum
uskutečnění zdanitelného plnění. Podle tohoto data vstupuje zdanitelné plnění v režimu
přenesené daňové povinnosti na zvláštní řádky řádného přiznání k DPH. Protože je tento
režim postavený na jiných pravidlech než obecný systém DPH, musí si odběratel a
dodavatel pro daňové účely vést zvláštní přehled zdanitelných plnění v režimu přenesení
daňové povinnosti. Výpis z této evidence oba přikládají jako přílohu svého přiznání k DPH.

Zálohy na služby poskytované v rámci EU
Pokud nakupujete služby s místem plnění v tuzemsku od osob registrovaných k dani
v jiném členském státě nebo zahraničních osob povinných k dani a úhrada za tyto
služby probíhá formou zálohových plateb před samotným poskytnutím služby (před
datem uskutečnění zdanitelného plnění), týká se vás od 1. dubna tato změna: budete
muset u zálohy vyměřit DPH na vstupu a výstupu, a to nejpozději do konce měsíce, ve
kterém byla záloha uhrazena. U uhrazené zálohové faktury proto provedete první
samovyměření DPH. Jakmile obdržíte přijatou fakturu na celkové plnění, provedete
další vyměření DPH na rozdíl mezi celkovou fakturovanou částkou a zaplacenou zálohou.
V případě, že jako dodavatel poskytujete služby do zahraničí a úhrada probíhá
formou záloh před samotným poskytnutím služby, rozhodným dnem pro zařazení
do správného zdaňovacího období je datum přijetí platby.
Zatímco do přiznání k DPH přijetí zálohy u služby v rámci EU vstupuje, do souhrnného
hlášení nikoliv. Tam vstupuje až celkové plnění.

Ručení za DPH neodvedenou dodavatelem
Novela zákona o DPH zavádí od 1.dubna ručení odběratelem za odvedení DPH, kterou
neodvedou dodavatelé. Toto ručení se vztahuje pouze na tuzemská plnění. Finanční úřady
pak mají povinnost dokázat, že odběratel v okamžiku uskutečnění plnění věděl, měl vědět
nebo mohl vědět, že:
• daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,
• dodavatel se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo
• dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.
Novela umožnnuje odběratelům tzv. zajištění daně. Odběretel může dobrovolně DPH
zaplatit nikoliv na účet svého dodavatele, ale jeho správci daně, který zaplacenou daň
povede na tzv. depozitním účtu dodavatele a ke dni splatnosti ji převede na jeho osobní
daňový účet.