Dohoda o provedení práce musí být sjednána vždy písemně. Maximální rozsah u jednoho zaměstnavatele se od roku 2012 zvyšuje
ze 150 hodin na 300 hodin ročně. V případě více dohod u téhož zaměstnavatele se hodiny do limitu sčítají.
V případě, že má zaměstnanec vedle pracovního poměru s podepsaným Prohlášení k dani z příjmu také uzavřenou dohodu o provedení
práce, zdanění příjmů z dohody probíhá následovně:
Pokud je hrubá mzda menší 5 000 korun, zaokrouhlí se na koruny dolů a zdaní se srážkovou daní ve výši 15 procent.
Tato daň je konečná a nepodléhá ročnímu zúčtování. Není tedy důvodem pro podání daňového přiznání.
Přesáhne-li hrubá mzda 5 000 korun, zaokrouhlí se na stovky nahoru a sazbou 15 procent se vypočítá záloha na daň, která podléhá
ročnímu zúčtování. Poplatník tedy podává daňové přiznání nebo mu roční zúčtování provede v daném roce poslední zaměstnavatel.
Sociální ani zdravotní pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel.
Pokud však bude příjem větší než 10 000 korun, podléhá zálohové dani sazbou 15 procent a odvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění,
a to jak na straně poplatníka, tak na straně zaměstnavatele! Opět bude nutné provést roční zúčtování daně u zaměstnavatele nebo ve vlastním
daňovém přiznání.
V případě, že by DPP byla jediným zdrojem příjmů, může poplatník podepsat Prohlášení k dani a využít při zdanění příjmu slevy na dani.
V tomto případě se nejedná o srážkovou daň, ale o zálohovou.
Z uvedeného vyplývá, že výhodnost dohody o provedení práce klesá s růstem příjmů. Výhodnější a jednodušší je varianta
s příjmem do 5 000 korun, která neznamená žádnou další administrativní zátěž.